Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

Pozůstatky po líšnickém hradu

Líšnická tvrz byla postavena někdy na počátku 14. století. Patřila k ní i obec Líšnice (tehdy se však psala jako Lestnice), Žádlovice, Pavlov a dvůr, který stával na místě dnešního vyšehorského kostela. Tvrz měla za úkol chránit obchodní cestu z Olomouce, přes Loštice a Líšnici na Studenou Loučku a dále pak do Moravské Třebové a Svitav. Dva milníky z této významné cesty jsou zachovány dodnes. Jeden se nachází u silnice na Loštice a druhý stojí za obcí Líšnice směrem na Studenou Loučku.

První zmínka o tvrzi je z roku 1353, kdy byl jejím majitelem jistý Boček z Kunštátu a Lestnice. Dle archeologických nálezů však vznikl již na přelomu 13. a 14. století. V letech 1417–36 byl třikrát dobyt kvůli slabé posádce. Historie tvrze byla poznamenána především občanskou válkou mezi markrabaty Joštem a Prokopem a později proslulým loupežníkem Heraltem z Kunštátu, po jehož popravě roku 1444 skončil její význam a tato začala pustnout. Zajímavé je, že ji měl nějakou dobu ve vlastnictví i pozdější český král Jiří, který se v mládí psával "z Kunštátu a Búzova". Protože místo narození tohoto významného českého státníka není známo,

uvádějí někteří laičtí autoři jako jeho rodiště právě líšnickou tvrz. Úplně poslední písemná úřední zmínka o tvrzi je z roku 1494, kdy byla zapsána do zemských desek jako majetek bouzovského pána Hanuše Haugvice z Biskupic.

Dnes už můžeme na kótě 404 pozorovat pouze zbytky hlavního příkopu a okružních zdí. Travou, křovinami a lesem jsou ukryty nerovnosti valů a hradního příkopu. Krajinotvorná jednota stavby a strmého kopce byla narušena kamenolomem a sama tvrz se během staletí stala okolním obyvatelům zdrojem stavebního kamene.

Roku 1930 provádí líšnický učitel Morawek na "starém zámku" za sponzorské účasti žadlovického hraběte Dubského amatérský archeologický průzkum. Nálezy z této činnosti (srpy, dobře zachovalý meč, španělský jezdec, ostruhy, úlomky nádob apod.) byly předány do mohelnického muzea.

Nejlepší přístup je ze stejnojmenné obce, odtud po silnici ke Starému mlýnu, zde před potokem zabočit vpravo a jít pod lom, který již není příliš znatelný.Odtud je už snadné vyšplhat několik desítek metrů nahoru. V nároží nejspíše stála věž brány, na sever od ní jsou náznaky budovy. Nejlépe je dochován mohutný valový systém ve tvaru soustředěného čtvrtoblouku. Mezi dvěma příkopy se nachází podlouhlé předhradí bez náznaků zástavby, příkop před ním končí v bočních svazích výběžku.

Milníky u cest

Jsou chráněny jakožto doklad značení cest v předchozích staletích. Byly zde osazeny pravděpodobně v souvislosti se zavedením poštovního spojení mezi Olomoucí a Prahou v druhé polovině 18. století. Přes Líšnici vedla cesta z Loštic do Moravské Třebové. Milníky jsou asi 150 cm vysoké pískovcové hranoly se zkosenými horními hranami. Na sobě mají nápisy označující vzdálenost do okolních měst a obcí.

První stojí po levé straně cesty při příjezdu od Loštic. Na čelní straně je zaznamenána vzdálenost od Olomouce (Olmitz), která činila 4 a půl míle a na levé straně je udáno, že Loštice (Loschitz) jsou odsud daleko tři osminy míle.

Druhý milník je na konci vesnice ve směru na Studenou Loučku. Na čelní straně je určena vzdálenost od Olomouce (5 mil) a na bočních stranách od Loštic (sedm osmin míle) a od Studené Loučky (Kaltenlautsch – dvě osminy míle).